Guerrilla marketing – Co je a co není na hraně zákona?

Guerrilla marketing při svém „záškodničení“ využívá metody, které jsou na pomyslné hraně zákona a ne vždy jsou zcela legální. Guerrilla by  neměla být destruktivní, tzn. neměla by být poškozována cizí věc. Aby se společnost vyvarovala těchto praktik respektive se ujistila, že právě ta její guerillová kampaň hranice zákona nepřekračuje, je vhodné koncept kampaně konzultovat s právníkem.

Právní posudek velmi často upozorní společnost na nebezpečí, sankce a rizika, která v souvislosti s realizací guerilly mohou nastat, a jež si marketéři a kreativa mnohdy neuvědomují.
Všeobecně platí zákaz vylepování plakátů na nedovolených plochách, přelepování dopravních značek, ukazatelů, informačních tabulí, graffiti nebo zakrývání a třeba přestříkávání soch, památníků a jiných kulturních památek[1]. Nutno dodat, že vylepování plakátů na nedovolených plochách a stejně tak i různé nástřiky s upoutávkou na propagovanou akci/produkt/službu jsou mezi guerilla marketéry oblíbenou záškodnickou činností. Přímí aktéři na sebe berou riziko, že budou chyceni při činu a potrestáni. S tím vším se musí při plánování guerrilla kampaně počítat.

Dále obecně platí dodržování Etického kodexu[2] vydaného Radou pro reklamu, která sdružuje reklamní a jiné asociace marketingových komunikací. Většina velkých společností má i své vlastní etické kodexy či specifické zásady, jež uznává a jimiž se též řídí.
V neposlední řadě je třeba zmínit zákon o ochraně spotřebitele (č. 634/1992 Sb.), který upravuje tzv. agresivní obchodní praktiky (agresivní výpad proti konkurenci nebo velmi agresivní útok na spotřebitele). Dle zákona platí, že obchodní praktika je agresivní, pokud s přihlédnutím ke všem okolnostem svým obtěžováním, donucováním, včetně použití síly nebo nepatřičným ovlivňováním, výrazně zhoršuje možnost svobodného rozhodnutí spotřebitele.

I při GM platí, že reklama musí respektovat zásady čestného soutěžení konkurentů. Dále musí být slušná, čestná a pravdivá. Musí být vytvářena s vědomím odpovědnosti vůči spotřebiteli i společnosti.


[1] Existují místní nařízení, která upravují  šíření reklamy na veřejných prostranstvích.  Na území Pražské památkové rezervace (tj. čtvrti Staré Město, Malá Strana, Hradčany, Nové Město a Vyšehrad) je to: Nařízení, kterým se zakazuje reklama šířená na veřejně přístupných místech č. 26/2005 Sbírky právních předpisů hl. města Prahy.
[2]
Kodex je závazný pouze pro členy Rady pro reklamu a je dostupný na: http://www.rpr.cz/cz/dokumenty_rpr.php

Napsat komentář