Výsledky průzkumu vnímání internetové reklamy a virálního marketingu (NetGeneration) I.

Před časem jsem slíbila, že se podělím o výsledky průzkumu vnímání internetové reklamy a virálního marketingu[1], jež byl součástí mé diplomové práce.

Z výsledků výzkumu vyplývá, že internetová reklama je někdy zajímavá pro 44%  respondentů. Oproti tomu 33% dotazovaných odpovědělo, že jim vadí či ji ignorují. Pouze pro 2% uživatelů je reklama na internetu impulsem pro vyhledání informací o propagovaném produktu. Nejvíce obtěžováni se respondenti cítí spamem a pop-up okny, reklamními sms a spoty v TV. Nejméně jim vadí reklama na sociálních sítích.

Za dostatečně relevantní zdroj informací respondenti označili WOM v podobě ústního doporučení od blízké osoby (49%). Internet preferovalo 27% a informace z tisku či TV měly přibližně shodnou hodnotu (10%). Zarážející hodnotu byla relevance rádia, které za relevantní zdroj informací označila pouze 2% dotazovaných. S těmito výstupy je ve shodě i informace, že 89% respondentů považuje doporučení od přítele či známého ohledně určitého produktu/služby za věrohodnější, nežli klasické reklamní sdělení.

Virální marketing, stejně tak jako jakákoliv jiná forma propagace musí nějakým způsobem cílenou audienci zaujmout. V žebříčku charakteristik vedla kombinace originality a vtipnosti, dále by měla dle respondentů reklama být nápaditá, inteligentní a informativní. Teprve pak se v žebříčku objevil požadavek na pravdivostsrozumitelnost.

Nejvíce na respondenty působí reklamy vyvolávající emoce (46%) a upozorňující na výhody produktu (43%). Přibližně třetina dotazovaných byla internetovou reklamou někdy motivována ke koupi propagovaného produktu (33,21%). Na druhou stranu 28% respondentů se cítilo motivováno ke koupi na základě doporučení z diskusních fór či přátel ze sociálních sítí. Zajímavým zjištěním je, že 64% dotázaných nevěnuje pozornost webovým bannerům a dalších 26% je cíleně ignoruje.

Za nejčastější formu VM je uváděna e-mailová zpráva s vtipným či netradičním obsahem. Poměr respondentů šiřitelů (44%) vs. nešiřitelů (55%) se liší přibližně 10% procenty. Impulsem pro šíření je vtipný či zajímavý nebo užitečný obsah. Dále je motivací pro přeposlání názor recipienta viru, že důležitost obdržené informace musí být předána jeho blízkým. Dotazovaní jsou nejčastěji příjemci e-mailů s vtipným textem, obchodním sdělením vč. Newsletterů, zprávy s odkazem na komerční sdělení, řetězových zpráv a prezentací. V roli šiřitelů nejčastěji přeposílají zprávy s vtipným textem (60%), s odkazem na zajímavý článek (35%) a pouhé 1% přeposílá odkaz na komerční sdělení (ve smyslu nabídky produktů, slevové akce apod.).

Při zjišťování znalosti pojmu virálního marketingu se respondenti nejvíce ztotožňovali s názorem, že VM je marketingová technika, která pro šíření komerčního sdělení využívá sociálních sítí. Dále byl respondenty identifikován jako forma nízkonákladového marketingu či všechny marketingové aktivity, jež k šíření reklamních informací využívají samotné uživatele /cílové zákazníky.

Sociální sítě užívá drtivá většina dotazovaných respondentů tj. 87%, přičemž 77% dotazovaných je aktivním uživatelem Facebooku a 33% respondentů užívá YouTube. Na druhou stranu nová služba Google+, u které by se dala očekávat (díky novosti a propojenosti s ostatními produkty společnosti Google) vysoká míra užití byla jako užívaná označena pouze 20ti% respondentů.

Respondenti v největší míře používají sociální sítě ke komunikaci s přáteli, udržování stávajících kontaktů, ke sdílení fotografií, videí apod. a k organizování akcí.

Při pohledu na chování potenciálních šiřitelů, 36% respondentů šíří (přeposílá či sdílí) s počtem kontaktů v rozmezí 1 – 5. Do deseti kontaktů tímto způsobem osloví přibližně shodný počet respondentů, jako těch, co sdílí v rámci sociální sítě informace se všemi přáteli najednou tj. 16%. Své názory ohledně pozitivní či negativní zkušenosti s produkty a službami respondenti nejčastěji sdílí nejdříve ústně (55%), prostřednictvím Facebooku (49%), e-mailem (28%). Na IM pak tyto názory ventiluje přibližně stejné procento uživatelů, jako na diskusních fórech (11%)[2].

Frekvence šíření (sdílení, přeposílání a doporučování) je u 30ti% respondentů jednou za měsíc. Několikrát měsíčně své kontakty atakuje shodnou aktivitou 20% dotázaných.

Důvodem primární konverze (kliknutí na odkaz v těle e-mailu, microsite či na banner) je dle respondentů grafika (45%) a text v podobě poutavého sloganu či sdělení (43%) následovaný brandem (24%).[3]

Metodika dotazníkového šetření zde, souhrnné informace zde.


[1] THUNOVÁ, Marie. Veřejný průzkum: Virální marketing. In: Vyplňto.cz [online]. 2011 [cit. 2012-11-15]. Dostupné z: <http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/viralni-marketing/>.
[2] Došlo k desagregaci dat – vztaženo k základně těch, co sdílí.
[3]
dtto

Napsat komentář